Želivská monstrance z padesátých let 20. století.
V roce 1950 byl premonstrátský klášter v Želivě přepaden komandem komunistické Státní bezpečnosti, vyrabován a řeholníci zatčeni. Posléze byl přeměněn na internační tábor pro kněze a členy řeholních řádů. V táboře byl nastolen tvrdý režim, udržovaný skupinou deseti členů StB a střežený třiceti pěti příslušníky SNB. Internovaní byli v klášteře ubytováni po dvaceti až třiceti lidech na jednom pokoji, kde probíhaly neustálé prohlídky osobních věcí, a dozorci zabavovali především předměty s náboženskou tematikou. Veškeré „prohřešky“ duchovních se trestaly přísnými tresty, například snížením přídělu potravin, omezováním spánku, pobytem v korekci. Internovaní museli denně těžce pracovat v lese, na stavbách, při vykládání vagonů apod. Z počátku byly bohoslužby v internačním táboře zakázány a konaly se tajně. (...) Internovaným řeholníkům se podařilo ve vězeňských podmínkách tajně vyrobit monstranci – ozdobnou schránku určenou k vystavení a uctívání konsekrované hostie – eucharistie. Monstrance byla patrně vyrobena v některé dílně, kde věznění pracovali, a na její výrobu byly využity plechovky od okurek. Použité sklo je pravděpodobně dno zavařovací nádoby... Monstrance byla používána při bohoslužbách ve zmíněné chórové kapli. Před koncem existence internačního tábora ji někdo z řeholníků v Želivě tajně uschoval za cihlovou zástěnou na půdě kostela, aby nedošlo k jejímu znesvěcení...